Recenze

Zápletku filmu Pan a paní Smithovi už nejspíš všichni znáte (prakticky vše ohledně příběhu lze poznat hned z traileru), takže jen krátce: manželé John a Jane Smithovi spolu
žijí už nějakých pět šest let, ale v poslední době jejich manželství ztratilo veškerou potřebnou jiskru. To vše ale mění situace, kdy se manželé o sobě dozvídají malé tajemství. Oba jsou totiž několik let nájemnými vrahy a v současné době dostali od svých nadřízených velmi zajímavou zakázku – zabít jeden druhého.

Scenárista Simon Kinberg jednoduše spojil dohromady dva divácky oblíbené žánry (romantická komedie + akční film) a výsledek je velmi příjemný a originální. Kinberg ani v jednom momentě nesjíždí k taškařici, jakou byla třeba Válka Roseových, a naopak po celou dobu předvádí inteligentní a
opravdu dost zábavné dialogy. I když akčních scén je ve filmu dostatek, pozorování každodenního života Smithových (manželé se po ránu klasicky rozloučí a poté se oba nenápadně odeberou za svou prací – za svou další obětí) je však mnohem lepší a vrcholem celého filmu je pak jednoznačně scéna jejich společné večeře, kdy už oba manželé o sobě vědí, kým ve skutečnosti jsou, ale přesto se snaží chovat nenápadně…

Režii dostal na starosti Doug Liman, jenž si s akčnějším žánrem pohrával už ve svém Agentu bez minulosti, ale zde, jak již bylo řečeno, nemělo jít jen o akci.
Liman to však naštěstí věděl víc než dobře, a tak jsou oba prvky (komedie vs. akce) ve filmu zkušeně vyvážené. Zkrátka když už se divák dočká nějaké té akční scény, režisér nezapomíná a vše to celé okořeňuje vtipnějšími momenty (viz divoká střílečka Smith vs. Smithová). Výjimkou není ani skvělá automobilová honička (John: „Ti lidé na naší svatbě nebyli tvoji rodiče?“, Jane: „Ne, to byli zaplacení herci.“) či povedené, i když trochu moc rychlé finále, kdy se oba spojí proti společnému nepříteli a vše nakonec patřičně vystřílí – zpomalený záběr, ve kterém manželé vyrážejí z místnosti proti
mnohonásobné přesile navíc snad každému krásně připomene legendární finální scénu z Butch Cassidy a Sundance Kid.

Za víc než dobrým výsledným dojmem z celého snímku však nestojí jen scenárista nebo režisér, ale v případě Pan a paní Smithovi hlavně a hlavně představitelé dvou hlavních rolí – Brad Pitt a Angelina Jolie. Oba jsou naprosto perfektní a jejich vzájemné popichování je vskutku radost pozorovat. Funguje to mezi nimi prostě bezchybně (jako kdyby spolu doopravdy něco měli) a lepší obsazení si ani nedokážu přestavit. Při představě, že by místo Angeliny s Bradem hrála původně skutečně myšlená Nicol Kidmanová – ááááááááá,
zachraň se kdo může!!!

Očekávání byla veliká, vychloubání amerických producentů opět nechutné, ale tentokrát to fakt stálo zato – Pan a paní Smithovi vřele doporučuji. A to nejen manželským párům, které mají po bytě či domě schovky pro zbraně nejrůznějšího kalibru…